Galerie HYB4 v Kampusu Hybernská ve spolupráci s Ústavem pro klasickou archeologii FF UK a Národním památkovým ústavem výstavu slavnostně otevře 10. října 2022, přístupná bude do 3. listopadu 2022.
Sádrové kopie starověkých uměleckých děl byly ceněným sběratelským artiklem již od renesance a jsou také odrazem hlubšího zájmu o klasickou kulturu. Výstava Odlesky helénského slunce, již připravili odborníci z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK (ÚKAR FF UK) a Národního památkového ústavu ve spolupráci s Kampusem Hybernská, zkoumá fenomén kopií samotných, ale i proměny vztahu českého prostředí 18. až 20. století k antickému dědictví. Vystavena bude mimo jiné obzvláště ceněna rekonstrukce sousoší Vyzvání k tanci a po dlouhé době i velká plátna klasicistního malíře France Kavčiče.
První část výstavy zasazuje antické sběratelství v českých zemích do širšího evropského i historického kontextu. „V našem prostředí patřila k nejvýznamnějším antickým kolekcím sbírka kníže Metternicha na Kynžvartu nebo barona Františka Kollera na zámku Obříství. Některé ze sbírek bohužel nepřežily své majitele a po jejich smrti byly rozprodány. To se stalo i nejcennější z nich, sbírce z Obříství,“ nastiňuje spoluautorka výstavy Eva Lukášová z Národního památkového ústavu, jak se dobové elity stavěly k možnosti sbírky zachovávat či rozvíjet.
„Kollerova sbírka se stala základem dnešní antické sbírky berlínského Altes Musea. Naše Národní muzeum o ni tehdy bohužel neprojevilo zájem z finančních důvodů, a také protože nezapadala do tehdejší vlastenecké koncepce,“ říká Peter Pavúk, zástupce ředitele ÚKAR FF UK, o postavení antického umění v období českého národního obrození.
Cesty české šlechty do Středomoří a její fascinaci antikou připomenou zejména předměty zapůjčené ze sbírek Národního památkového ústavu, například dobové památky z cest či antické suvenýry, které si čeští aristokraté z výletů do Středomoří přiváželi. Pozornost zasluhují zejména zrestaurovaná velká plátna významného klasicistního malíře slovinského původu France Kavčiče (1755–1828) s antickými náměty, která jsou nyní veřejnosti prezentována po dlouhých desetiletích.
Historicky významná je však Sbírka odlitků antické plastiky FF UK především jako celek.
„Mezi nejzajímavější exponáty z naší sbírky patří například odlitek sochy klečícího mladíka, takzvaného Ílionea, jehož originál se kdysi nacházel v Praze ve slavné sbírce císaře Rudolfa II. a dnes je vystaven v mnichovské Glyptotéce,“ říká spoluautorka výstavy Lenka Vacinová z ÚKAR FF UK.
Druhý výstavní celek pojedná úlohu, již kopie hrály v prostředí Kreslířské školy, tedy dnešní Akademie výtvarných umění. Vystavené předměty budou doprovázet historické kresby podle odlitků, jež se právě v archivu AVU dochovaly.
V závěrečné části výstavy se odlitky představí coby předmět odborného badatelského zájmu, zejména prostřednictvím unikátních rekonstrukcí původního vzhledu antických soch a sousoší, které ve sbírce realizoval klasický archeolog prof. Wilhelm Klein (1850–1924). Moderní rekonstrukce pak připomene někdejší barevnost antického umění a možnosti výzkumů antických památek s využitím současných technologií. Doprovodný program výstavy nabídne veřejnosti možnost vyzkoušet si kresbu podle antických modelů.
Výstava se koná v rámci projektu Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě. Reg. číslo: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734
V případě zájmu o více informací, prosím, kontaktujte:
doc. PhDr. Peter Pavúk, PhD.
peter.pavuk@ff.cuni.cz
