Filozofická Fakulta
Ústav pro klasickou arecheologii
Ústav pro klasickou arecheologii

Novinky v klasické archeologii

(25. 10. 2016, přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2)

...

14. říjen 2016

18.-21. dubna 2017 se v Marzabottu koná konference KAINUA 2017 věnovaná tématu...

04. říjen 2016

Jurta

JURTA - STROJNO 2015  

GALERIE

Úvod

Výkopová sezona 2015 probíhala od 15.6. do 10.7. (20 dnů) s následnou třítýdenní dokumentací nálezového materiálu. Zaměřili jsme se na objasnění kamenných základů domu, které byly odkryty v roce 2014 a jejichž okolí bylo natolik zničeno hledači pokladů, že je bylo téměř nemožné interpretovat. V letošním roce jsme měli více štěstí a odhalili jsme konečně vykradači nedotčená místa, které nám osvětlila charakter zkoumané oblasti. 

Fig. 1. Půdorys kopané oblasti, místnosti A-E, ze západu na východ.

Výzkum

Podlouhlý dům objevený v loňském roce nám odhalil další svoji místnost (Fig. 01). V současnosti se skládá z 5 na sebe navazujících prostorů, které pokračují směrem na východ. První tři místnosti (A, B, C) byly zcela vykopány zloději, zatímco východní část (místnost D a E) je současnou lidskou aktivitou nedotčena. V této oblasti byla jak v domě, tak také vně obydlí, odhalena tenká štěrková vrstva, která naznačuje úroveň podlahy paralelní se základy domu. V místnosti D byly nalezeny kusy terakotového potrubí zahloubené ve štěrkové vrstvě. Základy domu jsou v této oblasti mělčí, pravděpodobně nenesly tak těžkou konstrukci. Mohlo se jednat o jakousi verandu, či snad i o vchod do domu jako takový. Předpokládáme, že zdi domu byly z organického materiálu, pravděpodobně dřevo-hliněné konstrukce. Stavba byla zastřešena lakonskými terakotovými taškami o rozměrech 41 x 59 cm, které jsme nelezly poházené v oblastech prokapaných zloději. Mohutné kamenné základy (max. - 0,80 m hloubka, 0,76 m šířka) mohly nést i více pater budovy. 

Ortofoto zkoumané oblasti

Fig. 2. Ortofoto zkoumané oblasti - po ukončení výzkumu 2015. 

Severo-západní část domu mizí pod kořeny přilehlého stromu, zatímco jiho-západní část zcela chybí (Fig. 02). V loňském roce jsme se domnívaly, že bylo zdivo vybráno vykradači. Letos jsme odkryli větší prostor a ukázalo se, že chybí celý levý dolní roh místnosti B a celá jižní zeď místnosti A (minimálně 4 metry struktury). Ač je zdivo jednoduché, nasucho kladené, zdá se, že jeho nepřítomnost není způsobena lidskou aktivitou. Necelé dva metry na západ od zkoumané oblasti teče řeka Dereorman, která mohutně meandruje a je tedy pravděpodobné, že odemlela část domu. Tuto domněnku podporují nálezy z oblastí nedotčených zloději a to zejména ze severu od základů domu. Zde jsme nalezli pod ornicí mohutnou vrstvu o 50 centimetrech, která je velmi bohatá na nálezy a končí na již zmiňované štěrkové vrstvě. Materiál je velmi rozmanitý, tvořen zejména kostmi, keramikou a kusy střešních tašek, skleněnými fragmenty a kusy kovů či kovových strusek. Zdá se, že se jedná o antický zásyp tvořený odpadem, neboť k sobě pasují fragmenty keramiky nejen z horní a dolní vrstvy (rozdíl asi 40 cm ve výšce), ale i z jiných čtverců, vzdálených až 15 m od sebe.

Předpokládáme tedy, že dům byl zničen tokem řeky již v antice a následně znivelován mohutnou odpadovou vrstvou. Celá oblast nebyla již dále využívána k osídlení, neboť stejná vrstva se nachází také nad kamennou cestou vedoucí severně od základů domu (viz Fig. 02).   

V základech domu byla nelezena bronzová mince Diadumeniána, syna římského císaře Macrina, který vládl krátce v letech 217-218 n.l. (Fig. 3, nahoře). Dům byl tedy postaven po 20. letech 3. století n.l. a měl relativně krátké trvání, neboť v zásypovém materiálu nebylo nalezeno nic, co by mohlo být uspokojivě datováno dále než do 3. st. n.l.

Výběr z nejlepších letošních nálezů

Mince Diadumeniána, ražená v Kyziku v Řecku, není jediná z letos nalezených. Druhým výstavním kusem je perfektně dochovaná bronzová mince Julie Domny, ražená místně v Anchiálu (Pomorie) v Thrákii na pobřeží Černého moře (Fig. 4, dole). Tato mince byla nelezena v dalším odpadním zásypu v blízkosti základových zdí.

Mohutná nivelační vrstva schovávala množství unikátních nálezů. Jeden z nejlepších je precizně vyhotovené vyobrazení Athény s přilbicí s huňatým chcholem a kopím v medailónu terakotové lampy, import z Athén (Fig. 5-6, dole).

Zajímavé je i mramorové akroterion v podobě palmety (Fig. 7-8, viz galerie). Dalším mramorovým nálezem je část desky s vyobrazením Thráckého jezdce, která byla nalezena sekundárně použita ve zdi. Z výjevu se dochovaly nohy jezdce, kopyto koně a část oltáře před výjevem (Fig. 9, viz galerie). Velmi zajímavá je votivní terakotová destička z jedné strany vyobrazující chrámek se stojící ženskou (?) postavou uprostřed. Postava má na pravém rameni ptáka, zatímco dvě bukránia (hlavy býků) jsou umístěna v horních rozích chrámu; vyobrazení ve štítu je nečitelné. Z druhé strany destičky je před výpalem rytý nápis zmiňující mužské jméno v genitivu Πηνιου/Πιτνιου/Πυτνιου, které není doposud známo z jiných nápisů (Fig. 10-12, dole).

Náhodným nálezem z lokality (nalezeno na povrchu v poli) je kousek terakotové sošky zobrazující nohu postavy sedící na trůnu (Fig. 13, dole).     

Fragment terakotové sošky

Zaměřování lokality

Od 16.-25.7. jsme na nalezišti hostili kolegy geodety ze Slovenské Technické University v Bratislavě. Přesně zaměřili celou lokalitu a její elevace, vytvořili ortofoto vykopaných čtverců, nasnímali celé nalezištěm dronem a vytyčili přesnou čtvercovou síť na příští sezonu. Při vytyčování jsme prošli zapadlé kouty naleziště, které odhalily svá skrytá tajemství. V severní části lokality jsme nalezli dřík kamenného sloupu (Fig. 16), na východ od našich čtverců velké množství železné strusky (pozůstatek tavby/výroby kovů?, Fig. 17) a na severovýchod kusy surového skla a ztavené kousky skleněných nádob (pozůstatky výroby skla! Fig. 18 a 19).   

Autorky textu Petra Tušlová a Barbora Weissová

Účastníci sezony 2015:

Stefan Bakardžiev (ředitel RIM, vedoucí projektu)

Viktoria Čisťakova (ÚKAR) – kovy a sklo

Věra Doležálková (ÚKAR) – totální stanice, kresebná dokumentace

Robert Frecer (ÚKAR) – terakotové lampy

Petra Janouchová (ÚKAR) – databáze, nápisy

Markéta Kobierská (ÚKAR) – digitální dokumentace

Miroslav Kozarev (RIM) – odborný dohled

Johana Tlustá (ÚKAR) – fotografická dokumentace

Petra Tušlová (ÚKAR) – keramika

Michaela Smiejová (ÚKAR) – kresebná dokumentace

Hana Šofková (ÚKAR) – kresebná dokumentace

Jakub Havlík (ÚKAR) – kresebná dokumentace, klasifikace keramiky

Barbora Weissová (ÚKAR) – GIS a databáze, architektonické terakoty

Výjimeční hostéTibor Lieskovský, Alexandra Rášová a Ondřej Trhan (STU Bratislava)