Filozofická Fakulta
Ústav pro klasickou arecheologii
Ústav pro klasickou arecheologii

Novinky v klasické archeologii

(25. 10. 2016, přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2)

...

14. říjen 2016

18.-21. dubna 2017 se v Marzabottu koná konference KAINUA 2017 věnovaná tématu...

04. říjen 2016

Džandavláttepa - 2003

Džandavláttepa - 2003

Společný česko-uzbecký projekt výzkumu starověké severní Baktrie pokračoval v roce 2003 druhou výkopovou sezónou na lokalitě Džandavláttepa v Šerabádském okrese Surchandarijské oblasti a prospekcemi v oblasti Pašchurtu a Bajsúnu. Archeologický výzkum probíhal od 29.9. do 25.10. a dokumentační práce byly zakončeny 30.10. 2003. Práce byly prováděny ve třech sektorech, přičemž dva z nich byly prodloužením prací z roku 2002 -v sektorech číslo 7 a 4. Naopak sektory 6 a 8 byly prozatím ponechány stranou. Vedle toho byl otevřen stratigrafický řez kulturními vrstvami v sektoru 2a. Vedoucími výzkumu byli z uzbecké strany K. Abdullaev, z české L. Stančo. Dalšími účastníky expedice byli archeolog Š. Šajdullaev (Samarkand), restaurátor V. Ruzanov (Samarkand) a studenti archeologie na FF UK v Praze J. Halama a K. Urbanová. V průběhu terénních prací nám bylo nápomocno 20 – 25 dělníků.

Tři sektory, v nichž se letos pracovalo, odpovídají třem základním otázkám, které jsme si v souvislosti s touto lokalitou pokládali. Výkop 2a byl založen s úkolem vyjasnit chronologii a mocnost kulturních vrstev v jednotlivých obdobích obývání Džandavláttepa. Byl umístěn nedaleko nedokončeného řezu, prováděného německou expedicí v roce 1993 (sondu 2 vedl Š. Pidáev). Řez byl tehdy doveden pouze do řecko-baktrijských vrstev a materiál nebyl publikován a ukázalo se, že ani v depozitářích není dostupný. Proto jsme se rozhodli pro realizaci řezu nového. Sektor 4 byl klíčem k řešení otázky podoby a rozsahu městského opevnění, naším primárním úkolem zde bylo zachycení a postupné odkrytí městské brány. V sektoru 7 byla pak zkoumána vnitřní zástavba města a naším záměrem bylo odkrýt právě oblast nejvýraznější vyvýšeniny, indikující přítomnost monumentální architektury.

Sektor č. 2

Korálky z ametystu a skelné pasty, sonda 2A (klikněte pro větší obrázek)Práce v sektoru 2 vedl K. Abdullaev. Výkop 2A byl založen v šířce 5 m a délce cca 7 m po svahu na západ od staré sondy č. 2. Poměrně velká zkoumaná plocha byla snižována postupně do hloubky zhruba tří metrů pod současnou hranou terénu a pak posunuta dále po svahu. Tam byl rozsah sondy poněkud omezen, neboť jsem se zde prokopali na hradební zeď některé rannější fáze. Výkop poskytl bohatý materiál sestávající z keramiky, mincí a drobných nálezů včetně několika fragmentů terakot. Tento komplex nám předběžně dovoluje stanovit zánik osídlení na Džandavláttepa do období kušáno-sasánovského (tedy období vlády menších Kušánů pod nadvládou Sásánovců).

Sonda 2A (klikněte pro větší obrázek)

Mocnost kulturních vrstev datovatelných do období kušánského dosáhla v řezu zhruba 2,5 – 3 m. Mezi nálezy z těchto vrstev patří mimo jiné mince Sotéra Megáse, Kanišky, Vasudhevy a další. Keramický materiál tvořila převážně typická kušánská keramika s červenou polevou, v některých případech zdobená kolky a rytím (nejčastěji vlnovkou). Keramický komplex doplňovala světlá keramika bez polevy točená na kruhu, ale také tvary vyráběné z ruky, které jsou obecně interpretovány jako zboží kočovníků. Tato hrubší stolní keramika bývá zdobena rytím (vlnovka, otisky nehtu apod.). Následovala asi metrová vrstva období přechodného, jež bývá nazýváno badateli jüe-č´ské, spadá do něho však také krátká mezifáze šakská (skýthská).

 

Z mincí sem patří zejména napodobeniny mincí posledního řecko-baktrijského vládce Héliokla, jejichž jednotlivé varianty byly usazenými kočovníky raženy v průběhu 1.století př. Kr. V spodní, zúžené části výkopu jsme došli do rannější fáze řecko-baktriského období. Mocnost kulturní vrstvy z tohoto období dosahuje již nyní bezmála 3 m, přičemž jsme ještě nedospěli k přechodu k vrstvám rannější, achajmenovským.

Sektor č. 4

Celkový pohled na odkrývaní městského opevnění - sondáž 4 (klikněte pro větší obrázek)

V sektoru č. 4, v němž vedl výkopové práce Š. Šajdullaev, byly prodlužovány hned ve třech směrech práce z roku 2002. Byla rozčišťována městská hradba na východ i na západ od vybíhající obranné struktury městské brány. Vnější čelo hradby na východ od brány jsme začali zároveň odkrývat. Ve vzdálenosti pouhých 15 m od brány byla zachycena první pravoúhelná bašta. Hradba samotná je vybavena pro Střední Asii typickými šípovitými střílnami.

 

Sektor č. 7

Celkový pohled na sondy 7A-D + 9A,B (klikněte pro větší obrázek)Sektor číslo 7 (vedoucí L. Stančo), v němž byly v loňském roce postupně otevřeny dvě sondy 7A (4 x 4 m) a 7B (3,5 x 4 m) s 0,5 m širokým kontrolním blokem, byl letos rozšířen k severu o sondy 7C (4 x 4 m) a 7D (4 x 4 m) a také k východu o dva čtverce 9A (4 x 4 m) a 9B (3 x 4 m). Vzhledem ke zkušenostem z minulé sezóny, kdy kontrolní blok 0,5 m zůstal zachován vlivem počasí a snad i lidským zásahem jen do poloviny své výšky, rozhodli jsme se letos pro ponechávání metrových kontrolních bloků. Práce v sondě 7C vedl J. Halama, čtverce 9A a 9B byly svěřeny K. Urbanové. Dílčí pokračující práce v sondách 7A a B, rozebírání porušených kontrolních bloků a výkop sondy 7D řídil L. Stančo.

Naším záměrem v sektoru 7 (+9) je plošný odkryv vnitřní zástavby této části města na úrovni poslední kompaktní stavební fáze. V celém tomto sektoru je nyní odkryta plocha 100 m2, na níž se pomalu vyjasňuje obraz městské zá


stavby, budované z cihel rozměrů 32 x 32 x 10 – 12 cm. Jedna ze zdí v sondě 7 C je dochována do výšky přinejmenším 2 m. Některé stěny nesou stopy kvalitní štukové omítky. Keramický a numismatický materiál jasně nasvědčuje tomu, že se pohybujeme v prostorách domů z vrcholně kušánského období, tedy ve 2. až 1.polovině 3.století po Kr. Mezi nalezeným materiálem nechybí soubor lamp, kolekce keramických fragmentů s mnoha různými kolky, kostěné jehlice, kamenné přesleny, korálky ze skelné pasty i přírodních kamenů, hliněné závaží na tkalcovský stav. Unikátním nálezem (ještě z minulé sezóny) je bezesporu římská bronzová spona typu „Lunula“. Tento typ vznikal ve druhé půli 1.století a počátkem 2.století po Kr.

V souladu s programem naší expedice a v návaznosti na naše loňské prospekční aktivity jsme uskutečnili dvě kratší prospekční cesty. Obě byly inspirovány zajímavými nálezy, učiněnými místním obyvatelstvem. První byla směřována na lokalitu Qyrk Kyz, vzdálené 20 km od Šerabádu, druhá do horské vesnice Doqoba v oblasti Bajsúnu. Obě přinesly mnoho nových informací, byly lokalizovány doposud neznámé archeologické lokality antického období.

Kušánská keramika ze sondy 7C (klikněte pro větší obrázek)