Filozofická Fakulta
Ústav pro klasickou arecheologii
Ústav pro klasickou arecheologii

Novinky v klasické archeologii

(25. 10. 2016, přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2)

...

14. říjen 2016

18.-21. dubna 2017 se v Marzabottu koná konference KAINUA 2017 věnovaná tématu...

04. říjen 2016

Hrdly

Hrdly (okres Litoměřice) – výzkum specifického opevnění na pravém břehu řeky Ohře

Kompletní galerie

 Lokalita Hrdly zaujímá výhodnou polohu ve vzdálenosti necelých 6 km od současného soutoku Ohře a Labe. Příznivé podmínky jsou důvodem skutečnosti, že zde byla doložena přítomnost řady různých kultur ve formě sídelních nebo pohřebních aktivit. Na katastrálním území obce došlo k zaznamenání značného množství artefaktů i poměrně širokého spektra objektů. Mezi ně se řadí také několik žárových hrobů z doby římské, které snad mohly být součástí většího pohřebiště.

Při opakované letecké prospekci M. Gojda (ARÚ Praha) identifikoval jižně od obce Hrdly specifický fortifikační systém, který tvořil příkop, žlab a předsunutý prvek situovaný před eventuálním vstupem. Útvar také zaznamenal R. Křivánek (ARÚ Praha) následným magnetometrickým měřením. Poloha se nachází v oblasti pleistocenní terasy v nadmořské výšce kolem 160 m. n. m. Přibližně 1,1 km západně odtud protéká řeka Ohře, která však v minulosti meandrovala značně blíže tomuto místu.

V letech 2013 – 2014 realizoval Ústav pro klasickou archeologii FF UK výzkum výše zmiňovaného objektu v rámci projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy řešeného na Filozofické fakultě UK. Výraznou podporu a spolupráci poskytlo zejména Melicharovo vlastivědné muzeum v Unhošti (M. Krucký), Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví KHI FF UJEP a Národní památkový ústav. Ke zdárnému průběhu projektu přispěli rovněž další specialisté, představitelé odborných institucí a samotní studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Cílem výzkumu bylo ověření zjištěných archeologických situací a spojení opevnění s příslušnými historickými událostmi. Vizuálně se objekt podobá dispozici římských dočasných táborů a podle ověřované hypotézy by teoreticky mohl souviset s některou vojenskou kampaní vedenou na území Germánie. Pro účely řešení badatelského záměru bylo provedeno podrobné geofyzikální měření, povrchové sběry, průzkum detektory kovů a zejména výzkum odkryvem dílčích částí objektu, včetně přírodovědných analýz získaných vzorků.  Jako další použité metody můžeme uvést dálkový průzkum (data různých druhů ortofotomap), fotografickou dokumentaci vegetačních příznaků, průzkum reliéfu naleziště, studium historických pramenů a archivních mapových podkladů apod. 

První písemné zmínky o obci jsou poměrně starého data. Podle těchto údajů náležel statek Hrdly břevnovskému opatství už od založení kláštera. Parcela č. 548 sloužila jako pole, které patřilo k hrdelskému panství. V pramenech se uvádí jeho roční výnosy a také skutečnost, že na pozemek jezdily povozy.

Výkopové aktivity tvořily stěžejní část celého výzkumu v letech 2012 až 2013. Sondy byly situovány v klíčových partiích, kde se nejvýrazněji projevily dílčí pozůstatky opevnění formou porostových příznaků a magneticky rušivých anomálií.

Řez v blízkosti JV nároží odhalil systém opevnění, které sestávalo z příkopu a dvojitého žlabu (pravděpodobně po palisádě), probíhajícího paralelně interiérem. Šíře bermy činila téměř 3,5 m. Situace byly zahloubeny do písčitého podloží. K úplnému zanesení objektu došlo evidentně postupně po ukončení jeho funkce.

Přibližně 20 m před místem přerušeného průběhu fortifikace se nacházela předsunutá, mírně zaoblená linie. Také tento příkop velmi pravděpodobně tvořil součást opevnění, přičemž mohl sloužit jako určitá ochrana vstupu. Podobný útvar je znám především v případě římských táborů, kde se označuje jako tzv. titulum

V roce 2014 se podařilo potvrdit a blíže definovat samotnou oblast vstupu, včetně charakteru přerušeného příkopu v daném úseku. Na odkrytém prostoru se rovněž objevily dva pohřby v podobě skrčených lidských kosterních pozůstatků. Oba jedinci byli shodně uloženi na levém boku s pohledem upřeným JZ směrem. Tyto nálezy – které je možno zařadit do období pravěkého vývoje regionu – však očividně bezprostředně nesouvisí s existencí zkoumaného opevnění.

Dosavadní výsledky výzkumu podložily nejen informace, naznačené již nedestruktivními archeologickými metodami, ale především přinesly detailní poznání jednotlivých prvků opevnění, jejich konkrétních parametrů, charakteru výplně i celkových kontextů. Nálezový materiál byl výrazněji zastoupen především v nadložních vrstvách. Ocital se tedy v sekundární poloze, promíšený vlivem recentních aktivit, které jsou typické pro dlouhodobě obhospodařovanou půdu. V samotných situacích však nálezy téměř úplně chyběly a zatím nelze jejich prostřednictvím datovat dobu vzniku objektu či jeho závěrečný horizont. Absence materiálu poukazuje spíše na dočasné trvání celého komplexu.

Kompletní galerie

 Ohlas projektu v mediích:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3204194 (Český rozhlas Sever, 13. září 2014)

http://iforum.cuni.cz/IFORUM-15350.html (IFORUM – časopis Univerzity Karlovy, 12. září 2014)

http://www.youtube.com/watch?v=kFCc97iWSkE (Colloquium Augustum, zveřejněno 10. září 2014)

http://litomericky.denik.cz/zpravy_region/archeologove-patrali-u-hrdel-nasli-hroby-20140826.html (Litoměřický deník, 26. srpna 2014)