Klasická archeologie - informace o přijímacím řízení  

Charakteristika oboru a studia

Klasická archeologie se věnuje výzkumu materiální kultury období především řeckého a římského starověku od doby bronzové až po sklonek antiky. Do sféry jejího zájmu patří minojská a mykénská kultura egejské oblasti, počátky doby železné (tzv. temné období), archaické a klasické období ve východním Středomoří, helénistické období. Na území apeninského poloostrova studuje kultury počínající doby železné (např. villanovská kultura), její součástí je etruská archeologie, archeologie římské republiky a římského císařství. Součástí klasické archeologie je také archeologie římských provincií, kontakty Středomoří se střední Evropou a dalšími regiony.

K založení oboru klasická archeologie na Karlově univerzitě (na její německé části) došlo již roku 1871, prvním profesorem se stal Otto Benndorf. K dalším významným osobnostem patřili především Wilhelm Klein, Miroslav Tyrš a později Jindřich Čadík a Růžena Vacková.

Charakteristika studia:

Současné vědecké a výukové zaměření ústavu se soustředí na základní charakteristiku a studium umění a archeologie doby bronzové v Egejské oblasti, řeckou archeologii (první část je věnována počátkům a formování řecké kultury architektury a umění od počátků doby železné po archaické období – včetně jižní Itálie a Sicílie, následující přednášky se zaměřují na klasické období 5. – 4. stol. př. Kr.); další okruh přednášek se zaměřuje na období helénismu a šíření řecké kultury ve Středomoří, Černomoří a v západní Asii. V archeologii Itálie je podán přehled předhistorických kultur a především sledován vývoj v období vzniku a rozvoje etruské společnosti a kultury. Římská archeologie sleduje vývoj v Itálii v období republiky, navazují přednášky věnované problematice archeologie římské říše. Kromě těchto témat se studenti seznámí také s otázkami kontaktů mezi řeckým a římským světem a sousedními oblasti v Černomoří, na blízkém a středním Východě. Doplňuje je také kurz provinciální archeologie, zaměřený především na problematiku evropských provincií v 1. – 4. stol. po Kr. K rozšiřujícím patří přednášky z antické topografie, dějin a kultury starověku, antické architektury a starověkých technologií. Studenti se seznámí také se základy, metodikou a současnými trendy archeologické práce v terénu.

V navazujícím stupni se studium rozděluje na několik specializací. Vedle vlastního antického umění a archeologie (Řecko a Itálie) je to oblast vztahů mezi střední Evropou a Středomořím, mezi Středomořím a blízkým a středním Východem, římsko-provinciální archeologie a problematika antických tradic v umění a architektuře.

Bakalářské studium

Profil absolventa

Bakalářské studium je koncipováno tak, aby absolventům poskytlo základní přehled klasické archeologie v oblasti antického umění (řeckého, římského, etruského, egejského a okrajových oblastí antického světa), včetně římsko-provinciální archeologie. Absolvent studia by měl získat:

• základní znalost antického umění a jiných hmotných památek antického světa
• znalost historie, prehistorie laténského a římského období u nás
• základní znalost terénních a muzejních metod
• předpoklady pro studium magisterského navazujícího studia klasické archeologie

Absolvent bakalářského studia by měl být připraven k působení jako:

• pomocný archeolog na výzkumech a expedicích
• pracovník muzeí, vědeckých institucí a archeologických památkových pracovišť, ochrany archeologických památek
• odborný průvodce a organizátor u cestovních kanceláří

Přijímací zkouška na obor klasická archeologie je dvoukolová: 1) písemná 2) ústní pohovor.

Písemnou část přijímací zkoušky tvoří:

• esej na jedno ze čtyř témat vztahujících se k antické kultuře a vzdělanosti, problematice pravěké a klasické archeologie
• společný test pro klasickou a pravěkou a raně středověkou archeologii
• speciální test z klasické archeologie

Ústní část přijímací zkoušky:

• překlad 1 – 2 odstavců odborného textu ze dvou světových jazyků nebo jednoho světového jazyka a latiny (za využití slovníku)
• pohovor na základě seznamu prostudované literatury, který uchazeč přinese k ústní části. Výběr literatury vychází z uchazečova zájmu o obor (klasická archeologie a umění, kultura starověku)
• vizuální paměť – schopnost vnímání a základního pochopení stylového vývoje a orientace v základních dílech antického umění a řemesla (plastika, architektura, nástěnné malířství, umělecké řemeslo)

Písemný přijímací test na obory Klasická archeologie a Pravěká a raně středověká archeologie (akademický rok 2006/2007)

Písemný přijímací test na obory Klasická archeologie a Pravěká a raně středověká archeologie varianta A a varianta B. (akademický rok 2008/2009)

Modelový test

Další informace o přijímacím řízení se můžete dozvědět na stránkách Filosofické fakulty.

Seznam doporučené literatury:

• Barker, G. – Rasmusen, T. 2005: Etruskové. Praha.
• Borbein, A.H. – Hölscher, T. – Zanker, P. 2000: Klassische Archäologie. Eine Einführung. Berlin.
• Bouzek, J. 2003: Etruskové, jiní než ostatní národy. Praha.
• Bouzek, J. – Kostomitsopulos, F. – Sklenář, K. 1984: Dějiny archeologie II. Praha.
• Bouzek, J. – Ondřejová, I. 1989: Periklovo Řecko. Praha.
• Bouzek, J. – Ondřejová, I. 2004: Řecké umění. Učební texty. Praha.
• Bouzek, J. – Ondřejová, I. – Musil, J. 1997: Úvod do klasické archeologie, Praha.
• Buchvaldek, M. 1985: Dějiny pravěké Evropy. Praha.
• Burian, J. – Oliva, P. 1984: Civilizace starověkého Středomoří. Praha
• Durando, F. 1997: Řecko. Úsvit západní civilizace. Praha
• Hanuš, K. – Nesměrák, M. 1989: Vývoj architektury a umění I, skripta ČVUT. Praha.
• Hošek, R. – Marek, V. 1990: Řím Marka Aurelia. Praha.
• Hölscher, T. 2006: Klassische Archäologie, Grundwissen. Stuttgart.
• Liberati, A.M. – Bourbon, F. 1998: Starověký Řím. Praha.
• Marek, V. – Oliva, P. – Charvát, P. 2008: Encyklopedie dějin starověku. Praha.
• Novotná, M. (ed.) 2006: Dejiny a kultúra antického Grécka a Ríma. Bratislava.
• Pečírka, J. a kol. 1979: Dějiny pravěku a starověku I, II. Praha.
• Podborský, V. 2002: Dějiny pravěku a rané doby dějinné (skripta MU v Brně). Brno.

• Návrh počtu přijatých studentů: 20
• Možnosti prominutí přijímací zkoušky: nelze

Magisterské navazující prezenční - jednooborové

• Návrh počtu přijatých studentů: max. 13
• Přijímací zkouška je dvoukolová (ústní a písemná část). Možnosti prominutí přijímací zkoušky: nelze prominout.

Předměty přijímací zkoušky:

a) Písemná část

• Test vědomostí z egejské, etruské, řecké a římské archeologie (50 bodů).

b) Ústní část

• Má tři složky: 1) egejská archeologie (10 bodů), 2) řecká archeologie (20 bodů), 3) etruská a římská archeologie (20 bodů)

Případné dotazy zodpoví Doc. PhDr. Jiří Musil, Ph.D., garant přijímacího řízení.