Filozofická Fakulta
Ústav pro klasickou arecheologii
Ústav pro klasickou arecheologii

Novinky v klasické archeologii

(25. 10. 2016, přednáškový sál Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2)

...

14. říjen 2016

18.-21. dubna 2017 se v Marzabottu koná konference KAINUA 2017 věnovaná tématu...

04. říjen 2016

Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.

 

Vzdělání

vystudoval prehistorickou a klasickou archeologii  na Universitě Karlově v Praze v letech 1953-58, kdy navštěvoval také přednášky z dějin umění.

Badatelská a pedagogická činnost

1958 se stal asistentem, 1962 odborným asistentem, 1966 získal hodnost CSc, 1967 PhDr. V r. 1967-68 byl stipendiátem Humboldtovy nadace na universitě v Tübingen, na přelomu let 1968/9 obhájil první habilitační práci v r. 1969 vyšlou monografií Homerisches Griechenland, ale habilitační řízení bylo zrušeno. 1980 obhájil druhou habilitační práci monografií o makedonských bronzech, 1983 byl jmenován docentem, 1991 profesorem, 1992 získal hodnost DrSc.

V letech 1969-91 vedl na vedlejší úvazek pododdělení pro klasickou archeologii v Národním muzeu v Praze.  Od prosince 1989 do ledna 1991 byl proděkanem filozofické fakulty UK, 1990-93 zástupcem vedoucího katedry věd o antickém starověku, od r. 1993 do r. 2000  ředitelem Ústavu pro klasickou archeologii, kde přednášel od r. 1960 a který fakticky vedl (i když nemohl být vedením úředně pověřen) od r. 1969. Od té doby také vedl muzejní pracoviště ústavu: Galerii antického umění v Hostinném, a od dubna 1994 k setkání sedmi presidentů nově otevřené Muzeum antického sochařství a architektury v Litomyšli. V obou i v Národním muzeu organizoval řadu výstav a vydal k nim řadu katalogů, z velkých zejména soubornou o antickém umění v Národní galerii a mezinárodní putovní ”Etruský svět” v r. 1988-9.V posledních letech přednáší  na Fakultě humanitních studií UK v Praze a do r. 2012 na Masarykově universitě v Brně.

Vedl řadu prehistorických výzkumů v Čechách, účastnil se v šedesátých letech několika výzkumů v Řecku, vydal výsledky starších výzkumů prof. Salače v Kymé v Malé Asii a na ostrově Samothráké, vedl v letech 1980-83 jako poradce UNESCO výzkumy v Anuradhapuře  na Ceylonu, od r. 1990  po několik let seminární výzkum na Mušově na jižní Moravě Od r. 1993 vede výzkumy v Pistiru v Bulharsku a v r. 1996 vedl výzkumy UNESCO v Beirutu. Několika pozváním k hostujícím profesurám v komunistické době nemohlo být vyhověno, v r. 1989 působil jako Norton Lecturer Amerického archeologického ústavu a hostující profesor na Minnesottské universitě v Minneapolisu, 1991-2 jako zastupující profesor v Tübingen a hostující profesor ve Vídni, v r. 1994, 1997, 1999 a 2000 jako Directeur d’Etudes Invité na Ëcole des Hautes Etudes v Paříži, v r. 2000 byl hostujícím profesorem Britské akademie a v LS 2001 působil jako zastupující hostující profesor v Salcburku; po dva roky přednášel také na Komenského univerzitě v Bratislavě..

Odborné zaměření

Hlavními specializacemi jsou raně řecká, etruská a thrácká archeologie, mnoho studií je věnováno též prehistorické středoevropské a římsko-provinciální archeologii a antickým tradicím v českém umění. Zejména pracuje na poli vztahů mezi civilizacemi střední Evropy a Středomoří. O antických tradicích ve střední Evropě organizoval konference a vydal tři sborníky (Studia Hercynia III a VIII), v roce 2005 organizoval mezinárodní kongres černomořských studií .

Hlavní publikace

Hlavními cizojazyčnými knihami jsou

  • Homerisches Griechenland, (Praha 1969)
  • Graeco-Macedonian Bronzes (Praha 1974)
  • The Aegean, Anatolia and Europe: cultural interrelations in the 2nd millennium B.C. (Göteborg-Praha 1985)
  • Greece, Anatolia and Europe in the Early Iron Age (Jonsered  1997)
  • Studies of Greek Pottery in the Black Sea Region, Praha 1990 (2. vyd. Oxford 2007)
  • Thracians and Their Neighbours, Praha 2005, Prehistory of Europe as Seen from iits centree, Praha 2011

Editované sborníky

Byl editorem a hlavním autorem svazků Corpus Vasorum Antiquorum, Tchécoslovaquie 1-2 (třetí už jako République Tchèque 1998), spolu s J.-Gy. Szilágyim vydal v r. 1992 v Římě svazek Corpus Speculorum Etruscorum, Hongrie et Tchécoslovaquie, v Praze v letech 1975, 1980, 1985 publikace výzkumů v Kyme (I-II), na Samothráce a v r. 1993 v Anuradhapuře na Cejlonu; poslední byla oceněna cenou rektora za nejlepší vědeckou publikaci roku. Svazky výkopů v Bulharsku Pistiros I-V vyšly v r. 1997-2013. Byl také editorem a spolueditorem několika sborníků z konferencí, vydaných v Anglii, v Holandsku i v ČR.

K jeho šedesátinám vyšel sborník jemu věnovaný jako 31. svazek sborníku Eirene. V roce 2000 mu jeho žáci věnovali k jubileu některé své práce, zejména Prof. Anthony Harding z Durhamu svou v Cambridgi vydanou knihu o době bronzové v Evropě,v roce 2007 vyšly další sborník jemu věnované v Praze (Studia Hercynia X, spolu s I. Ondřejovou).

České knihy

Hlavními českými knihami jsou:

  • Objevy ve Středomoří (1980)
  • Periklovo Řecko (1990. s I. Ondřejovou)
  • Thrákové (1990)
  • Etruskové (2004)
  • Pravěk českých zemí v evropském kontextu (2006)
  • Keltové českých zemí v evropském kontextu (2007)
  • Jak se domluvit s jinými (2008)
  • Umění a myšlen 2007
  • Vznik Evropy 2013
  • Řecké umění (s I. Ondřejovou, 2004)

a tři menší knížky společně se Z. Kratochvílem:

Od mýtu k logu, Řeč umění a archaické filosofie, Proměny interpretací, 1994-6

Další aktivity

Je členem vědecké rady Centra teoretických studí UK a AV ČR, , pracuje v několika redakčních radách (Eirene, Ancient West and East), je vydavatelem periodického sborníku Studia Hercynia (už vyšlo 11 svazků). Od r. 1976 je korespondujícím členem Německého archeologického ústavu, od r. 1998 řádným členem Rakouského archeologického ústavu, je  představitelem země v Mezinárodní asociaci klasické archeologie, předsedou národních výborů pro Lexicon Iconographicum Mythologiae Classicae  a Corpus Vasorum Antiquorum. Je čestným občanem Volterry v Italii a Dignitario della Ombra della Sera tamže.

Vydal asi 350 studií v časopisech s sbornících v e Velké Británii, Německu, Rakousku, Holandsku, Švédsku, Řcku, Bulharsku, Rumunsku, USA a v dalších zemích, které jsou běžně citovány. Podrobné bibliografie jsou otištěné v tištěné v časopisech Eirene  31 1995, 167-183, s dodatky Eirene  41 2005, 331-339, a v Archeologických rozhledech 57 2005, 412-417.